Atlantská škola
Home Kalendář kurzů Studijní plán Články a recenze Registrace Kontakt
[ LOGIN ]
Články o Atlantidě
Spirituální psychologie
Starodávné civilizace
Třetí oko a mysl
Spirituální integrita
Hvězdy a krystaly
Lightworker
Fyzické tělo a instinkt
Láska a komunikace
Recenze

Tvořivost, bytí, dobročinnost

PUBLIKOVÁNO: 05.12.2017, AKTUALIZACE: 18.12.2017

Tvořivost – vyjádření osobní síly. Lidé mohou zadržovat tvořivou sílu ve svých myšlenkách. Buď na své výtvory zapomínají, nebo k nim bývají slepí. Ačkoliv mívají obrovské tvůrčí schopnosti, potýkají se zároveň s tím, aby je dokázali uvést do praxe. Mohou to být umělci, kteří celé roky pracují na skvělém díle.

Když je pak prvně vystaví, tak jsou šokováni, že je někdo chce opravdu zakoupit. Nebo na jeho výstavu přijde 300 lidí a on se bude užírat tím, že jich nepřišlo 1000. Jejich obrovský talent jde ruku v ruce se slabinou, jež jim brání akceptovat vlastní nadání. Nikdy se neodváží posadit se na trůn, protože nevěří, že jsou toho hodni.

Nebo jsou to šikovné sekretářky či asistenti, jež na projektech odvedou všechnu důležitou práci a nechají vedoucího, aby místo nich získal veškeré uznání. Může se jednat o lidi známé svými obrovskými tvůrčími schopnostmi, kteří vše, čeho se dotknou, promění bez námahy v umělecké dílo, přesto se však nikdy neudrží u jedné stálé činnosti. Jejich slabiny jim brání vnímat to, co stvořili, či jejich vlastní tvůrčí potenciál.
 
Mohou to být ženy, které skrývají své tvůrčí schopnosti před svými partnery. Nebo to jsou ženy, které tvoří skrze své manžely. Manžel se může jevit jako extrémně úspěšný člověk, zatímco jeho žena působí dojmem, že se o sebe není schopna postarat ani nic sama za sebe vytvořit. Když však jejich vztah skončí, často se ukáže, že manželův úspěšný podnik začíná bez zjevné příčiny upadat.
 
Lidé pracující na lekci tvořivost nejsou schopni vnímat své nadání. Nevěří, že by se svým nadáním mohli uživit. Přesvědčení, že budou mít smůlu, a obvykle také perfekcionismus - přesvědčení, že nic z toho, co udělají, není dost dobré - jim poskytuje dokonalou záminku, proč sami ani nezkusí něco vytvořit. Klíčem ke zvládnutí této lekce je nalézt rovnováhu osobní moci, která spočívá v přijetí zodpovědnosti.
 
Jestliže dotyčná osoba dokáže najít způsob, jak na sebe vzít více zodpovědnosti za svou osobu, zvýší se její vnímání vlastní osobní moci. Naučit se převádět tvořivou energii do fyzické formy. Každý z nás je bůh. Někdy v minulosti jsme přejali přesvědčení, že se při uplatňování tvořivé síly nesmíme dopouštět omylů. Pravdou je, že vlastně ani nemůžeme udělat chybu. Pokud nejsme spokojeni s realitou, kterou jsme vytvořili, jediné, co musíme udělat, je převzít zodpovědnost za toto své dílo, zrušit ji a začít znovu. Přesto však býváme lapení a posedlí svou touhou učinit správné rozhodnutí, že nás mnohé příležitosti úplně minou.
 
Opravdový problém nastává, pokud je tvořivá síla potlačována. Brzy dochází k obrovskému vnitřnímu přetlaku a ten zapříčiní zpětný tok energie, čímž se tělo dostane pod napětí, které vyústí ve fyzické onemocnění, k němuž má daný jedinec genetické předpoklady. Přirozeným stavem světa je hojnost, tedy nadbytek energie ve všech možných situacích. To, co zapříčiňuje, že věříme v konečnost své formy a energie, je opona zapomnění, za níž žijeme. Naše energie je nekonečná. Jestliže přijmeme víru, že je naše energie omezená, nemůžeme zakoušet blahobyt.
 
Pokud jí však máme tolik, že můžeme kdykoliv zaklepat na dveře své tvůrčí energie, nic dalšího nepotřebujeme. Za oponou zapomnění je těžké si vzpomenout, kdo vlastně jsme, a proto jen někdy vnímáme vlastní ryzí existenci. Z tohoto důvodu mívají lidé, pracující na lekci tvořivost, problém se sebedůvěrou. Jestliže nám bylo opakovaně říkáno, že nějakou věc neumíme, a my jsme ji přitom úspěšně zvládli, v našem poli se vytvoří otisk. Pokaždé, když máme možnost uplatnit svou tvůrčí moc, je tento otisk aktivován a zesílen.
 
Sarah byla vdaná, ale měla v manželství problémy. Nechtěla se ale rozvést. Nejenže se obávala prohry, ale ani nevěřila, že by zvládla být sama. Terapeut jí nabídl, aby začala věřit svým tvůrčím schopnostem. Jenže Sarah byla schopna přemýšlet jen o hrůzostrašných vyhlídkách na to, že v něčem selže a že si sama finančně nevystačí. Manželství jí poskytovalo spoustu věcí, které by podle svého mínění, nikdy nedokázala sama získat. Terapeut jí položil otázku: "Jaká je vaše vášeň? Co rozezpívá vaše srdce?" Sarah řekla, že ji opravdu těší umění a psaní, někdy také zpěv, ale tyto aktivity pro ni představují pouhého koníčka a zdaleka ne něco, na čem by mohla postavit kariéru. Naprosto zavrhla jakékoliv vážné návrhy na to, aby začala uvažovat, že by se svým nadáním mohla živit.
 
Po šesti měsících Sarah procházela rozvodovým řízením. S manželem neměla děti, takže se bála, jak se uživí. Měla také strach, že i kdyby si našla zaměstnání, nemohla by už pokračovat v práci na svých "bezvýznamných koníčcích". Jejím katalyzátorem byla její matka, slavná filmová hvězda. Tato krásná, talentovaná a velmi soutěživá dáma nějakým způsobem vštípila své dceři přesvědčení, že ať udělá cokoliv, nebude ani trochu úspěšná jako ona.
 
Tím, že Sarah měla v této oblasti slabinu, nebyla schopná vnímat své nadání, a tak bylo pravděpodobnější, že bude raději připravovat hamburgery u Mc Donalds, než využívat šance dělat ve svém životě to, pro co se narodila. Její slabina jí bránila v tom, aby si uvědomila, jaký je to nesmysl, že nemá talent. Že je schopna vytvořit cokoliv, co by chtěla, po čem toužila či co by pro svůj život potřebovala. Byla perfekcionistkou, s potřebou dělat jen správné rozhodnutí a jednat podle dokonalého, přesného řádu.
 
Terapeut se jí zeptal: "Učil vás někdy někdo, že je v pořádku dělat chyby? Miloval vás někdo tak, že vás nechal chybovat a učit se z vlastních omylů? Co by vás to stálo pustit se do toho nyní?" "Nepřemýšlela jste někdy o tom, že obklopit se svými vášněmi, vyjádřit Bohem daný talent a udělat pro svět něco významného, čehož jste bezesporu schopna, by vám mohlo otevřít dveře k lepšímu živobytí, než jaké máte teď?" Sarah postupně začala dělat pokroky v překonávání neustálého pocitu ohrožení a některých svých zábran. Začala mít úspěch.
 
Je třeba vstoupit do své vášně, vyjádřit svůj božský talent a nechat sebe být tím nejlepším vyjádřením vesmíru, jakým mohu být, což samo o sobě otevírá dveře k úspěchu.

Bytí – ucelená existence. Někteří lidé stráví spoustu času hledáním vnější věci, která by mohla doplnit jejich vlastní Já, nebo se snaží žít způsobem, jenž by jim dal pocit, že jsou celiství. V některých případech musejí tito lidé nalézt či vzít si něco, co by jim pozvedlo náladu.

Někteří lidé v této situaci propadnou jídlu, aby se cítili bezpečně. Jiní jsou posedlí svým zevnějškem, další propadnou studiu, protože věří, že získávání diplomů jim umožní být tím, kým si přejí být. Ať už se rozhodnou pro cokoliv, může se to snadno zvrtnout v obsesi či závislost, což je dokonalá možnost, jak zvládnout tuto lekci. 

Závislost je příležitost k ovládnutí této lekce. Lidé pracující na této lekci hledají mimo sebe věci, které jim mají pomoci se cítit celiství. Tato vlastnost se snadno zvrtne v závislost na věcech, o nichž si daní lidé myslí, že jim pomohou k celistvosti. V případě lidí, kteří se snaží dosáhnout celistvosti prostřednictvím vztahů, ústí toto úsilí ve vztahy, jež jsou založeny na závislosti.
 
Tito lidé jsou na sobě závislí. Oba věří, že ani jeden z nich není bez druhého kompletní, a že celistvost si udrží jen když budou spolu. Problém spočívá v tom, že je pro dva lidi nemožné, aby se rozvíjeli stejnou rychlostí, takže to bývá jen záležitostí času, než jeden začne druhého vývojově přerůstat, a druhý partner tak nevyhnutelně přestane partnerovi stačit. 
 
Dochází k situacím, kdy lidé bývají tak zraněni, že musí strávit většinu života v sebeobranném režimu. Lidé, kteří se rozhodli zkombinovat zvládnutí několika pravidel během jediného života, mohou utrpět těžké emocionální zranění už v nízkém věku. Někdy si tyto duše vystavějí kolem svých srdcí zeď a vzápětí vyšlou obrovský díl své energie, aby mohli manipulovat s lidmi, kteří stojí za těmito zdmi. Když dosáhnou dospělosti, stávají se z nich mistři manipulace. Problémem je, že jsou v tom tak dobří, že si to ani neuvědomují. Často si přitahují lidi, kteří mají problém s definicí hranic.
 
S nadváhou mají často problém právě ti, kdo mají největší a nejláskyplnější srdce. Tito lidé nejsou schopni vnímat svou krásu. Jsou dva způsoby, jak se s tím vypořádat. Buď to změňte nebo svou váhu neměňte a začněte se vnímat v novém světle - jste celiství a kompletní právě takoví, jací jste nyní. Můžete ctít a milovat vlastní tělo. Vaše váha vám nemusí dělat problémy v sebepřijetí. Najděte v sobě posvátné místo, kde budete moci prostě jen být bez toho, abyste se pořád snažili být něčím nebo někým, kým nejste. Kde se budete moci oceňovat za to, čím už jste, a prostě si to užijete. Spojovat se s místem, kde je vše v pořádku tak, jak to je teď, kde jsme dobří takoví, jací jsme, i se všemi touhami a zraněními, je cestou ke zvládnutí této lekce.
 
Steve byl alkoholik, který podstoupil Program o dvanácti krocích. Tento program mu zachránil život. V případě Steva klíčem k jeho uzdravení z alkoholismu bylo porozumění tomu, že energie může být přenesena. Dovolil si být závislý na věcech, jež mu neškodí. Zdrcující závislost, kterou kdysi míval na alkoholu, má nyní na své tvořivé práci. Tolik miluje svou práci, že se někdy nemůže dočkat, až ráno vstane. Steve procestoval celý svět, navštěvoval rodiny a nabízel objetí. Považuje se za profesionálního objímače :) Rozhodl se, že už nebude pít, a už to pro něj neznamená žádný problém.
 
Po více než dvaceti letech abstinence může upřímně říct, že už ho alkohol vůbec nezajímá. Je tak vášnivě zabrán do své práce, že nemá čas na to, aby pil. Nestojí mu za to na pití alkoholu plýtvat energií. Steve ví, že se svým nastavením se nedá bojovat nebo se ho snažit změnit, ale může se ho rozhodnout ovládnout. Steve je autorem knihy Spiritual psychology (v češtině vyšla pod názvem 12 duchovních pravidel), ze které čerpám tyto poznatky.

Dobročinnost - harmonie. Slovo dobročinnost je v naší společnosti synonymem dávání. Je to umění dávat. Pouhé dávání ale někdy může vést k vytváření závislosti, která se živí sama sebou, a tím rodí další závislosti. Pravá dobročinnost znamená ctít spojení, které máme se všemi lidmi, a praktikovat ji při každé činnosti. Když naše jednání ctí ostatní lidi, rozvíjíme se. Abychom mohli dobročinnost aplikovat, musíme se nejprve naučit dát své energii hranice. Záleží na tom, kam člověk soustřeďuje tyto schopnosti.

Když jsou zaměřeny dovnitř, vnímáme lidi pracující na lekci dobročinnosti jako prospěchářské, sobecké a egoistické. Kvůli nedostatečnému spojení se obracejí do svého nitra. Ať dělají cokoliv, nedokáží naplnit své touhy. Na nižších stupních zvládání této lekce stojí jejich potřeby a pocity v popředí, protože jejich nedostatečné spojení s okolím jim znemožňuje dělat něco jiného. Mohou nám připadat bezohlední tím, že se zajímají jen o své emoce.

Celistvý život můžeme žít pouze v případě, když jsme spojeni s ostatními. Pro tyto lidi je ale extrémně těžké a nepříjemné toto spojení navázat. Se svou nedostatečnou schopností navazovat kontakt se totiž nenaučili stýkat se svým okolím. Jejich úkolem je pochopit skutečné spojení s okolím.

Filip je inženýr elektroniky. Žije sám a odcizil se od okolí. Je velmi citlivý. Téměř se bojí hovořit s ostatními, protože má strach z reakcí, které by jeho slova mohla vyvolat. Naproti tomu Filip působí dojmem, že je naprosto lhostejný k pocitům a reakcím ostatních lidí a že se zajímá jen o své emoce. V důsledku toho většina lidí, kteří ho znají nebo se s ním setkali, Filipa odmítli jako omezeného sobeckého a egoistického člověka.
 
Filip byl v dětství extrémně citlivý. Jenže jeho matka se tak bála, že někdo jeho city pošlape nebo zraní, že dělala vše proto, aby tak citlivý nebyl. Bylo to do jisté míry pochopitelné. Filipova matka zažila během druhé světové války velmi těžké časy. Její základní motivací bylo chránit syna a zajistit, že bude schopen se o sebe postarat, kdyby se s ní cokoliv stalo.
 
Takže se z něj vědomě snažila dělat "chlapa". V dětství ho napomínala, aby se nechoval změkčile a aby si stál za svým a jednal jako chlap. Nevědomky ho naučila tomu, aby se choval bezohledně a kladl vlastní potřeby vždy na první místo, i na úkor druhých. Matka mu předala hluboce položený otisk sobeckosti. Filip si uvědomil, že poté, co všechno jeho matka prožila, měla právo se cítit vyděšená. Byla jen katalyzátorem jeho chování.
 
Postupně si uvědomil, že klíčem k vyléčení energetického otisku je nalezení zdravé rovnováhy mezi zájmem o vlastní potřeby a citlivým přístupem k ostatním lidem. Nechceme být přecitlivělí, ale na druhou stranu je důležité, jestli cítíme spojení se svým okolím. V tomto spojení je počátek jednotného vědomí. Filip ve svém zaměstnání zpomalil a dopřál si čas, aby mohl vnímat pocity ostatních i být v kontaktu s vlastními pocity ještě předtím, než promluví.
 
Pokud jsou tyto schopnosti zaměřeny ven, mimo daného jedince, může na nižší úrovni zvládnutí této lekce působit člověk dojmem, že mu vztahy slouží ke kompenzaci jeho nedostatků. Může se zdát, že chce být středem pozornosti. Působí dojmem, jako by se velmi snažil, aby byl milován. Někdy mu chybí odezva od okolí, takže neví, kdy se svým chováním přestat. Je vnitřně přesvědčený, že jeho touhy budou naplněny jedině tehdy, když ho budou mít všichni rádi. Tento člověk se postupně odcizí sami sobě. A má schopnost vysávat osoby v bezprostředním okolí. Jakmile zvládne tuto lekci, zjistí, že štěstí dosáhne prostřednictvím spojení s ostatními lidmi, nikoliv snahou o to, aby je každý miloval. Musí se naučit toto spojení vycítit.
 
Greta je dáma s velkým srdcem. Tato kosmetička v důchodu je pyšná na svou otevřenost a na fakt, že miluje každého člověka. Myslí si také, že všichni milují ji. Při společenských akcích je vždy středem pozornosti a baví se úplně s každým. Má poměrně velké ego, což je v pořádku, protože o tom ví. Její projev je však ostrý jako břitva a lidé vnímají jen tuto její vlastnost. Má slabinu v tom, že neví, co si o ní ostatní lidé myslí. Působí jí značné potíže žít s ostatními lidmi v harmonii. Její matka byla u lidí velmi oblíbená a Greta nedokázala pochopit, proč fakt, že se chová jako matka a řídí se podle jejího vzoru, jí nepřináší to, co její matce.
 
Ráda o sobě říkala, že má ráda každého. Když jste s ní ale hovořili, nemohli jste se zbavit pocitu, jako by mluvila sama k sobě a nedokázala udržovat smysluplný kontakt s nikým jiným. Její vnější projevy a postoje bránily mužům v tom, aby se pokusili poznat, kdo se vlastně skrývá pod onou maskou. Proto měli sklon odsuzovat ji jako netaktní, příliš přímou osobu s naprostým nedostatkem diplomacie. A ačkoliv její povaha za poslední roky trochu změkla, Greta nebyla schopna pochopit, že je to ona, a nikoliv lidé v jejím okolí, kdo má ve vztazích potíže.
 
Jedním z nejsnadnějších způsobů ovládnutí této lekce spočívá v tom, že se ze své slabosti vypíšeme nebo se otevřeme okolí a začneme s ním o svém problému upřímně mluvit. Terapeut Gretě navrhl, aby řekla svým nejbližším a nejdůvěryhodnějším přátelům: "Vím, že na lidi takto působím, a opravdu to chci změnit. Potřebuji k tomu ale vaši pomoc. Jsem si vědoma, že mám slabé místo v tom, jak na ostatní působím. Chtěla bych od vás upřímnou zpětnou vazbu, pokud budete přitom, až se zase dostanu do podobné situace." Greta se rozhodla jít do toho, i když to pro ni bylo těžké. Zajímavé na tom je, že tehdy vůbec poprvé uslyšela od lidí, kteří znali její maminku, že se jí začíná podobat. 
 
Klíčem k uvolnění energetické stopy je najít rovnováhu mezi tím být ohleduplný ke svým potřebám a být citlivý k ostatním, posílit spojení, které je přítomno mezi námi a vším, co nás obklopuje.

Ivana Valová, Spiritual psychology (v češtině přeloženo 12 duchovních pravidel) - Steve Rother
www.atlantskaskola.cz


[ HOME | KALENDÁŘ KURZŮ | STUDIJNÍ PLÁN | ČLÁNKY A RECENZE RSS | REGISTRACE | KONTAKT ]

Atlantská škola
Design a tvorba stránek Business Logic s.r.o.