Atlantská škola
Home Kalendář kurzů Studijní plán Články a recenze Registrace Kontakt
[ LOGIN ]
Články o Atlantidě
Spirituální psychologie
Starodávné civilizace
Třetí oko a intuice
Spirituální integrita
Hvězdy a krystaly
Lightworker
Fyzické tělo a instinkt
Láska a komunikace
Recenze

Komunikace s lidmi

PUBLIKOVÁNO: 19.04.2018, AKTUALIZACE: 23.04.2018

Komunikace je výměna informací, společně něco sdílet, radit se s druhými, činit něco společným. Komunikujeme pomocí písma, řeči, mimiky, gestikulace, činu nebo telepatie. Komunikace probíhá uvnitř člověka v jeho myšlenkách, mezi dvěma a více lidmi, na internetu nebo přes média.

Komunikujeme proto, abychom informovali nebo zjišťovali informace, vzájemně se domluvili, pobavili, přesvědčili, navázali kontakt a sdružovali se. Principy komunikace mezi lidmi:

1. Oba dva jsme důležití. Tento princip se učí žena, která je u kadeřnice, která celou dobu mluví, jí to nedělá dobře, nic jí neřekne a pak se po zbytek dne necítí dobře. Tento princip se učíme s každým, koho vnímáme jako autoritu.

2. Každý jsme jiný. Každý vycházíme z jiného prostředí. Každý máme jiné potřeby a jiné nastavení. Oba dva jsme ale zranitelní.

3. Vaše motivace. Jakou máte motivaci pro komunikaci? O co vám jde?

Chci se ukazovat taková, jaká jsem. Chci, aby mě druzí poznali. Chci žít to, co mám v sobě, ve vnějším světě. Chci ovlivňovat svět svými názory a postoji. Chci poznat druhé. Nezajímají mě naučené systémy lidí, ale to, co se v nich skutečně děje. Jde mi o zážitek blízkosti a poznání.

Mám období, kdy se otevřu postojům lidí, které mě štvou. Nechám je na sebe působit a vnímám, co potřebuji pochopit. Co v sobě nepřijímám, co si vyžaduje pozornost. Pak na to přijdu a udělám akci - vyjádřím svůj názor tomu člověku. Jindy se s ním přestanu stýkat, nebo si ho oddělám z přátel na FB.

4. Mluvte o tom a vyjadřujte své pocity. Nenechejte si to pro sebe. Začněte mluvit o tom, co cítíte. Vyjadřujte se v první osobě. Vnímejte, co říká ten druhý. Nechte to na sebe působit. Využijte situaci k prolomení bariéry mezi vámi, k hlubšímu pochopení sebe navzájem a posunu vašeho vztahu.

Mám období, kdy komunikuji a vyjadřuji své pocity, názory. Vyvolávám diskuzi a vidím reakci okolí. Pak mám období, kdy vědomě neříkám svůj názor a raději si svůj postoj nechám pro sebe a případně si to zpracuji v sobě. Nevířím prach.

5. Naslouchejte. Přestaňte na chvíli vnímat své názory a postoje a naslouchejte druhému. Co vám chce říct. Zeptejte se svého blízkého, jestli má pocit, že ho skutečně slyšíte a vnímáte.

6. Mějte o druhé skutečný zájem a ukazujte ho.

7. Zdržte se svých soudů. Vnímejte bariéry v komunikaci a své vybudované vnitřní systémy obrany. Když vám člověk sdělí, v čem vidí problém, můžete mu začít vysvětlovat, že je to jinak. Můžete si myslet, že rozumíte tomu, proč ten člověk to říká. Nebo se můžete začít ospravedlňovat. Pokud jeden člověk zachytí problém, musí to řešit i ten druhý. Otevřete se, vše může být jinak, než si myslíme.

8. Každou situaci posuzujte zvlášť.

9. Buďte si vědom své vlastní nedokonalosti. Svých inklinací a svých slepých míst, které v nás komunikace otevírá. Někdo s námi nekomunikuje, neodpovídá na naše otázky a ignoruje nás – pro někoho je to velmi těžké přijmout, protože tento nezájem v něm otevírá staré zranění.

Je to jako stále chodit do jednoho obchodu a ptát se, jestli mají černé tričko. Oni ho nemají. Ale my tam chodíme neustále a říkáme si, co kdyby ho už dostali.

10. Buďte otevřen zpětné vazbě. Jak to vidí druhý člověk.

11. Buďte upřímný i empatický. Ve svých vztazích se učím být empatická, protože mi to přináší důvěru a blízkost, která mě naplňuje. Zároveň udržuji ve svých vztazích upřímnost, která mě baví. Která mi někdy není příjemná, protože vidím, co způsobuje – nejistotu mých blízkých a můj pocit viny, že já jsem ta špatná, která zase něco nepříjemného a citlivého otevírá. Upřímnost mě přitahuje, protože prolamuje bariéry a já se o sobě něco nového dozvídám a vidím nové souvislosti.

Jsou dva tábory - jedni nemají problém s vyjádřením emocí a druzí jsou spíš uzavření. A protože se učím si vyjít vstříc, hledám třetí cestu, jak být empatická k tomu, kdo to má jinak a zároveň nepopírat své emoce. Vnímám, jak je pro ty uzavřené těžké rozdýchávat negativní emoce.

Ti, kteří nemají problém s vyjádřením emocí, mohou zneužívat situaci a lidi s nimi spojené k tomu, aby si ulevili od nezpracované bolesti uvnitř. Ti, kteří jsou emočně uzavřenější, mohou utíkat od procítění svých emocí a tím pádem nezažít blízkost s druhým člověkem.

12. Buďte si vědom svých hranic. Někdy mi za to stojí komunikovat a někdy ne. Vnímám míru, ke které chci jít. Někdy si s člověkem nerozumím, ale i když bych mohla, nemohu mu svůj postoj vysvětlit víc, protože bych překročila hranici, ke které chci jít. Do některých konverzací nechci dát víc energie. Někdy vztah s daným člověkem tím skončí, což je mi líto.

Ano je stejně důležité jako ne. Je mi příjemné vycházet lidem v práci vstříc, ale není mi tak příjemné odmítat práci. V těchto chvílích bych se ráda vyhnula vyjádření odmítnutí osobně nebo v telefonickém rozhovoru a raději jen napsala zprávu. Ale díky cvičení tohoto pravidla zavolám a vnímám emoce, které ve mně odmítnutí vyvolá.

Když se děje něco, co se vám líbí, reagujte. Když se děje něco, co se vám nelíbí, reagujte. Neudělat nic vede ke ztuhlosti. Poznejte svou hranici. Pokud se budete neustále stahovat, může to vést k úzkosti a depresi.

Učíme se spolu komunikovat. Prolamujeme bariéry. V pondělí ráno, po výživném víkendu s lidmi na téma Integrace mateřského a otcovského zranění, nasedám do tramvaje a vidím tam Milana, kolegu, se kterým jsem na jazykové škole učila angličtinu. Sednu si k němu a povídáme si. Zeptá se mě, co jsem dělala o víkendu. Já mu odpovídám.

On mi řekne – co to je za pitomost, takové věci řešit. A já se ohradím – ať jde s takovým postojem někam. A on na to – přece vyrovnané ženy se takové věci nedotýkají. A já na to, že když někdo haní mou práci, nemůže čekat nic jiného. Poté, co jsem vystoupila z tramvaje, jsem v sobě zachytila příjemný pocit. Já se sebe zastala. Nebudu na muže s takovým názorem příjemná.

13. Vezměte situaci do svých rukou. Pokud chci být součástí živého tvoření, vztahu a reality, musím do něj vnášet impulzy, které vychází zevnitř. Musím je projevit. Tímto způsobem se nenechám příliš unášet impulzy druhých.

14. Konfrontujte. V partnerských vztazích jsem byla vždy ta, která jako první začal mluvit o problémech. Jaká úžasná zkušenost pro mě bylo, když mě bývalý partner konfrontoval s tím, co se ho dotýkalo a bolelo. Byli jsme spolu a já se začala emočně stahovat. A ani jsem si to neuvědomila.

A jak jsem nedostávala zpětnou vazbu od muže, že by mu to vadilo, tak bylo pro mě úžasné pocítit, jak mě v tom nenechal. Jak mi řekl, co mu vadí. V minulosti tento můj postoj vedl k postupné citové odtažitosti. Jeho konfrontace byla pro mě hřejivým zájmem, impulzem k řešení dané záležitosti. Bylo to vyjádření lásky - lhostejnosti jsem měla ve svém životě dost.

Konfrontace není jednoduchá. Konfrontace je tenký led, má svá úskalí. Může se změnit v manipulaci, kdy nás ten druhý chce někam dostat. Nebo my jeho. Čím lépe pracujeme se svými emocemi, tím je konfrontace snadnější, vědomější.

15. Dejte druhému prostor. Ať se naplno vyjádří.

16. Neberte si všechno osobně. Berte to s humorem a mějte v komunikaci nadhled. Lidé často nereagují na vás, ale na člověka, kterého mu připomínáme z minulosti. Nebo mu svým postojem otevíráme staré zranění.

17. Všichni jsme propojení. Na Facebooku čtu příspěvky typu „to, co si o mě myslíš, je tvoje věc.“ Je to pravda a vymezit se může být to nejzdravější, co můžeme udělat. Tento postoj ale také vytváří odstup a podporuje chlad mezi lidmi. Říkat: „Mně je jedno, co si myslíš“, popírá propojení mezi námi a přirozený zájem a péči jeden o druhého. Tento člověk nás spojuje s aspektem v nás. A proto se nemohu odpojit od interakce s ním. Přeji si, abychom našli lepší způsob, jak se vymezit, třeba vyjádřením svých skutečných pocitů.

18. Nebuďte příliš vstřícní, hodní, obětaví. Raději se podívejme na věci, jaké jsou. Nechme druhé být takovými, jací chtějí být. Ne z lhostejnosti nebo arogance, ale plného pochopení své temnoty a sebe.

Po konfliktu, kdy mám pocit, že mě ten druhý neslyší, s ním úplně přestanu komunikovat. Chtění, abychom si rozuměli, by vycházelo z ega, z falešného postoje být se všemi zadobře. Chci urovnávat konflikty, ale někdy to nejde. A někomu je lépe beze mě.

19. Buďte spontánní, experimentujte. Nebuďte statičtí, buďte autentičtí. Překonávejte bariéry. Pravda je něco živého, něco v pohybu, co nemá pevné místo. Tato živá věc je naše radost a zlost, klid a násilí, křeč a zoufalství a starosti, se kterými žijeme.

Budu ráda za vaši zpětnou vazbu :)

Ivana Valová
atlantskaskola.cz


[ HOME | KALENDÁŘ KURZŮ | STUDIJNÍ PLÁN | ČLÁNKY A RECENZE RSS | REGISTRACE | KONTAKT ]

Atlantská škola
Design a tvorba stránek Business Logic s.r.o.