Atlantská škola
Home Kalendář kurzů Studijní plán Články a recenze Registrace Kontakt
[ LOGIN ]
Články o Atlantidě
Spirituální psychologie
Starodávné civilizace
Třetí oko a intuice
Spirituální integrita
Hvězdy a krystaly
Lightworker
Fyzické tělo a instinkt
Láska a komunikace
Recenze

Celistvé vnímání

PUBLIKOVÁNO: 13.04.2018, AKTUALIZACE: 14.04.2018

V současné době se toho děje hodně - na osobní, společenské i celosvětové úrovni. Hodně toho zpracováváme. Všechny dimenze se vyvíjí, když se začnou propojovat.

3D je o silové moci, někoho přemoct, prosazovat svou pravdu. 5D je o harmonizaci s okolím, kde vnímáme svou pravdu, vyjádříme ji, ale dokážeme vnímat pravdu druhého a slaďovat se s ní. Je to vnímat svůj postoj i naslouchat druhému.

Naslouchat znamená slyšet, chápat a rozumět. Pasivní naslouchání je příjem informací, porozumění bez zpětné vazby. Umožňuje tomu, kdo mluví, si uspořádat vlastní myšlenky.

Aktivní naslouchání je vcítit se, soucítit, vytušit, rozpoznat, rozumět, pochopit, poskytnout zpětnou vazbu. Být ochoten naslouchat, porozumět citovým prožitkům hovořícího a přijmout ho takového, jaký je. Nezabývat se nežádoucími vlastnostmi a ujišťovat se, že jsme správně rozuměli. Zajímat se o to, co nám chce člověk sdělit, jaký význam to pro něj má a čeho chce dosáhnout.

Vnímání jde ještě dál. Je to schopnost naslouchat a zachytit to, co v daný okamžik působí na smysly. Vnímání informuje o vnějším světě – jakou barvu má předmět, jak chutná jídlo. Ale i vnitřním světě – něco nás bolí, nebo přiměje k tomu, že se zadýcháme. Je subjektivním odrazem objektivní reality v našem vědomí prostřednictvím receptorů. Umožňuje orientaci v prostředí a v aktuální situaci. Vnímání je stejně důležité jako komunikace a schopnost se vyjádřit.

Celistvé vnímání přináší vnímání toho, co se děje na více rovinách. Je to vnímání zpráv svého těla, pocitů a myšlenek lidí, zpráv duše, z přírody a z jiných sfér. Je to vnímání toho, co se děje ve společnosti. Je to přijímání informací z kolektivního vědomí a z vesmíru.

Celistvé vnímání zahrnuje hlubší spojení s lidmi a otevírá další rovinu kontaktu. Stále se vnímáme jako individualitu s osobními lekcemi, ale jsme více naladění na svou rodinu, pracovní kolektiv, českou společnost nebo celosvětové dění.

Celistvé vnímání je být si vědom, co se při setkání s druhými otevírá a co se společně utváří. Být tomu přístupný. Zachytit všechny roviny. Nezaměřovat se na to, kdo spustil transformaci energií - prostě k tomu nazrála doba. Má význam, že jste se setkali právě vy a určité energie se daly do pohybu. Bylo to nezbytné.

Bohužel stále máme tendenci zadržovat a hodnotit vzniklý proces; bát se změny; litovat toho, kdo proces spustil; vinit toho, kdo proces brzdí; konejšit toho, kdo je procesem zasažen, namísto umožnit, aby tento proces prošel naší společností. Důležité je vnímat, co se děje pod povrchem. Vnímat dynamiku procesu a projít procesy, které se spouští. 

Celistvé vnímání vyžaduje objektivitu a nadhled. Proto si musíme být vědomi záležitostí, které se dějí druhému a nás se hluboce, často velmi negativně, dotýkají. Tento člověk zvýraznil rovinu, kterou s ním máme společnou, se kterou jsme si nevěděli rady a tyto emoce a zážitky potlačili. Pokud se nás téma druhého člověka velmi dotýká, je třeba si to přiznat a tuto záležitost řešit individuálně, bez tohoto člověka, nejlépe s terapeutem nebo jiným člověkem, který nám umožní pochopit, proč se při kontaktu s tímto tématem cítíme jako oběť okolností. Integrace vědomí znamená poznat, jaké to je, když jsme 100% napojení na zdroj. Pak můžeme mít k tématu druhého člověka nadhled a lépe s ním spolupracovat.

Celistvé vnímání je nedávat tolik důraz na to, abychom někomu něco vysvětlili, ale spíše zachytit, co se celkově děje. Netlačit na pilu. Ustupovat z vybudovaných systémů mysli a podvědomého nastavení, co budu a nebudu vnímat, které jsme si vytvořili v dětství. Je to oproštěno od toho, abychom byli užiteční a porozuměli druhému. Může to zahrnovat, ale jde ještě dál.

Celistvé vnímání zahrnuje nechat se zasáhnout druhým člověkem nebo tématem současné doby. Jindy zase odvrátit nebo zastavit nastartovaný proces, protože se můžeme spojit s celkovějším pojetím záležitosti. Pokud to, co chodí, cenzurujeme, ztrácíme ryzost vnímání. Je to objevit vrozený cit a přirozenou telepatii se vším, co na nás působí. Je to základ pro vyšší tvorbu, že nebudeme tvořit jen to, co prospěje nám, ale i jiným lidem.

Celostní vnímání a společnost. Ve společnosti vnímám vyhrocení společenské a politické situace a výskyt hlubokého oddělení mezi dvěma stranami - intelektuály a manuálně pracujícími lidmi, proZemanovci a protiZemanovci, prozápad nakloněné a proRusko nakloněné, prokřesťanstky založené a propohansky založené. Oddělili jsme se od sebe.

Vnímám, jak někteří lidé říkají dokola svůj názor. Jak si myslíte, že se ti, kteří mají opačný názor, s vámi cítí? Toto neustálé opakování může vést ke zraňování toho druhého, který má opačný názor, jako v manželství.

Nepřináším řešení a necítím potřebu to měnit. Jen vnímám, co se teď ve společnosti děje a naslouchám lidem, jak to vnímají oni. Vystoupit se svým názorem je důležité. Nedělat nic může být zbabělost. Někdo může mít za úkol stát za tím, čemu věří. Nebo vyrábět falešné zprávy a dávat je do koloběhu na internetu.

Ale omílání věcí pořád dokola, které už ten člověk několikrát vyjádřil, může znamenat, že si kolem sebe buduje zeď a pak je naštvaný, že to samé začne dělat protistrana. Tento stav často vygraduje tím, že takto egoistický člověk potká člověka s ještě větším egem (a to je co říct), který ho zastaví stejnými zbraněmi, které užívá on. A on se cítí ublížený. A pak ještě přitvrdí. Dětinskost obalená do chytrých slov.

Vnímám, že jsem s tím, co se teď děje ve společnosti, spojená. Dozráváme. Učíme se rozlišit, co je pravé a co je falešné, kdy mluvit a kdy mlčet. Toto nevyřeší touha po jednotě. Nebo působení světla na temnotu. Musíme počkat, až se nám bude chtít dozrát. A nechtít po druhém, aby to bylo po mém.

Že budeme vnímat nespokojenost lidí se současným režimem. Naučíme se rozlišit oprávněnou nespokojenost, a tu, za kterou si můžeme sami, protože se nám nechce měnit svůj život. Další skupina lidí si může uvědomit, že možná přehlíží problémy většiny lidí a jejich arogance jim brání vyslechnout si lidi z té druhé skupiny. Uvědomila jsem si, že neumíme diskutovat a nedáváme tomu tolik pozornosti, jak je třeba, protože jsme příliš zaměření na svůj názor.

Vyjádřili jsme svůj názor a bylo to důležité. Ale jestli budeme myslet jen na sebe, bude to sobecké.

Je tu disharmonie. A proč ne? Můžeme ji ustát. Potřebujeme se z ní něco naučit. Vnímat a připustit si, co všechno se děje. Neuchylovat se k šíření dobra. Naslouchat, dát tomu, co se děje ve společnosti, čas. Někdy se vymezit a jasně vyjádřit svůj názor a jindy najít to společné.

5D je vědomé bytí, neutralita. Vidím kyvadlo, které nás přináší do zažití toho špatného a pak toho dobrého, nejprve strádání a pak podpory, odmítnutí a pak přijetí, harmonie a pak disharmonie. Přivádí nás do středu. Tam přicházíme každý sám.

 Ivana Valová
www.atlantskaskola.cz


[ HOME | KALENDÁŘ KURZŮ | STUDIJNÍ PLÁN | ČLÁNKY A RECENZE RSS | REGISTRACE | KONTAKT ]

Atlantská škola
Design a tvorba stránek Business Logic s.r.o.